Pokud si lámete hlavu nad jménem Donkervoort, jedná se o holandskou společnost, jejíž majitel se proslavil dovozem Caterhamů do Nizozemska v 70. letech minulého století.

1

/

5

Donkervoort odhalil svůj nejnovější supercar, F22. Nastupuje po D8 jako jediný silniční vůz Donkervoort, přičemž firma tvrdí, že F22 nabízí řidičům „nové úrovně rychlosti, ovladatelnosti, čistoty jízdy, designu a praktičnosti".

Počáteční výrobní série 50 kusů nového Donkervoort F22 byla vyprodána hned poté, co byly odhaleny původní skici, takže počet byl rozšířen na 75. Zákazníci mohou očekávat, že své vozy obdrží během ledna 2023.

F22 má podobný design jako D8, který byl poprvé představen v roce 1993. Dlouhá, tenká kapota zůstává stejně jako tlustá zadní část a otevřené uspořádání předních kol, ale Donkervoort hrdě tvrdí, že „jediná matice nebo šroub“ není zaměnitelná se starou D8. K dispozici je nová třídílná odnímatelná střecha z uhlíkových vláken ve stylu targa a prostornější interiér. F22 je o 264 mm delší než jeho předchůdce, což přispívá 100 mm k délce kabiny. Donkervoort říká, že dalším výsledkem toho je efektivnější karoserie s lepší aerodynamickou stabilitou a skutečně byl úhel čelního skla zploštělý pro menší odpor. F22 váží pouhých 750 kg, což je téměř polovina hmotnosti Ferrari 296 GTB, ale stále je o 55 kg těžší než D8. Donkervoort toho dosáhl tím, že zkonstruoval trubkový podvozek převážně z uhlíkových vláken, což pomáhá zajistit 100% zvýšení torzní tuhosti.

F22 je vůz s motorem vpředu. Pohání ho pětiválcový přeplňovaný motor. Je to stejný 2,5litrový agregát jako v Audi TT RS s výkonem 395 koní, ale ve F22 je naladěn na 500 koní. Zrychlení z 0 na 100 km/h je pod 2,6 sekundy a maximální rychlost je 290 km/h. Pro F22 byl vyvinut nový systém aktivních tlumičů, což znamená, že si za jízdy můžete nastavit světlou výšku a tuhost tlumičů. Brzdy jsou ocelové kotouče se čtyřpístkovými předními třmeny, Donkervoort tvrdí, že jsou o 10 kg lehčí než ty, které najdete na D8. Kola lze také objednat ve standardní slitině, kované oceli nebo uhlíkových vláknech.

Autor: Pavel Chřibek